darebáctví n. (darebáctví, darebáctvi, darebáctfí)
ničemnost; uličnictví: co je moc, to je moc, takovíhle darebáctvi, a ešťe si ze mňe uďelá blázni Paseky nad Jizerou SM; ďelá darebáctví Rožďalovice NB, Břehy PA; zanechal veškerejh darebáctví, bil vopatrnej sám na sebe Libušín KL; viváďel jen samí darebáctví Hostivice PZ; ten ďelal jen samí darebáctví Přeštice PM; jen samí darebáctfí ďeláš! Dolní Třebonín CK; jag rost, rostlo s ňim i darebáctví Blata; žádní darebáctví nesmíž ďelat! Velký Týnec OL; ďełá darebáctví Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; darebáctví Žamberk UO, Mrákov DO, Frenštátsko
● tomu kouká darebáctví z vočí Volyně ST – je na něm vidět, že je darebák
PSJČ; SSJČ
Či