besedník m. (besedňík, besedňik, bešedňik)
zejm. vm účastník přátelského, sousedského posezení s rozhovorem, besedy: na Závoďí se schoďili besedňícy u Kobzou Kelečsko; vyšedava tu cełe dňi, to je velky bešedňik Studénka NJ; besedňík Jankovice KM, Uherskohradišťsko; besedňik Valašsko
→ přechýl. besednice v. t.
PSJČ; SSJČ
Hb