kaňour I m. (kaňour, kaňór, kaňúr)
1 samec prasete a domácího: ten kaňór toho jisťe zežere Slavkovsko-Bučovicko; kaňour Plzeň PM; kaňór Mohelno TR, Ždánice HO; kaňúr Velká nad Veličkou HO, Mistřice UH, Vsetínsko b divokého: vipraviu̯ sa na čekanú, na kaňúra Hrubá Vrbka HO; nazbírało sa žałudy pro prasata aj pro srnce a kaňúry Luhačovicko; v lesi sem uviďéł kaňúra Pozlovice ZL; kaňór Mohelno TR; ◘ tož zabřeščali sílňej než ďivokí kaňúr Strážnice HO 2 expr. nadměrně sexuálně aktivní muž: to je ko̬s kaňóra Litovelsko; kaňór Třesov TR, Zábřežsko 3 expr. nadávka muži: vot takoveho kaňoura rači dál Nečín PB (Žebrák); bil to pjeknej kaňour Volyně ST; Franto, ti holt si kaňour Paseky PI; kaňór Ždánice HO; kaňúr Vlkoš HO, Valašsko
→  kaňourek I m. (kaňourek) dem. k 1a: kaňourek Hvozd PM
PSJČ (kaňour); SSJČ (kaňour)
Kr

kaňour II m. (kaňour, kaňór, kaňúr)
expr. inkoustová skvrna, kaňka: má tam samí kaňouri Kaznějov PM; ti zasejc tam máš asi ťich kaňourú f tom tvim sešiťe Paseky PI; zešit je plné kaňórú Slavkovsko-Bučovicko; zaz máž v zešiťe kaňúr Pozlovice ZL; kaňour Jičín JC, Praha PH, Stachy PT; kaňúr Kobylí BV
→  kaňourek II m. (kaňourek, kaňúrek) dem.: kaňourek Libotenice LT; kaňúrek Kyjovsko, Mistřice UH
PSJČ (kaňour); SSJČ (kaňour)
Kr