SNČJ
kožich m. (kožich, kožuch, kožo̬ch, kužoch)
1 cúz svrchní kabát z kožešiny nebo kožešinou podšitý: bude ťi tu teplo, sundej si ten kožich Loužnice JN; voblíkal se do velkího beraňího kožichu i v léťe Jilemnice SM; vou̯čág zvích kráhl u kožicha, a Káča ho nemohla vobejmout Kladsko; voblík si na sebe v noci starej kožich Kladno KL; bul vistrojenij ve vobrácením chlupatím kožichu Chodsko; nemjel sem kožucha Borovany CB (Třebeč); mňel na sobje kožich celej rostrhanej Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov); má kužo̬ jako holinke̬ a ňejaké kožo̬ch si vopatří Vanovice BK; seďime celé deň f kožo̬cho̬, a tož nám néňi ze̬ma Vrbátky PV (Dubany); abi ňa nepoznali, tož ňe poščaj tvojého kožucha Radějov HO; no tak se oblékł do toho kožuchu a spravił sa za čerta Nedašova Lhota ZL; f tym kožuchu su mole Štramberk NJ; na połu mrzňe, eš prašči, vem se kožuch, ac’ c’i ňima zyma Frýdecko-Místecko; jag je velkau z’ima, to chodz’i f kožuchu do kojs’c’eła Baborów POLSKO; kužoch Tišnovsko, Blanensko; vijmluvňice nosíváli teki řebíčkoví kožichi Chodsko – dámské dlouhé soukenné, podšité ovčí kožešinou; ve vánočňí trch kúp’ili na Fseťíňe jednúdz baraňicu a podruhúdz dubený kožuch Halenkov VS, m’eł uš tyh dejv’ed dubnych kožuchuv oblečenych záp. Opavsko, dubenastí kožuch Velká nad Veličkou HO, dubjení kožuch Mistřice UH – pánský, z ovčí kůže na hnědo vydělané tříslem z duběnek; ocasaté kožuch stř. Morava – pánský těsný z ovčí kožešiny, vepředu a vzadu zúžený, oblékaný přes hlavu; buchťičkoví kožuch Břeclavsko – bílý s černou beránčí kožešinou kolem krku a rukávů; sedláckí kožuch Velká nad Veličkou HO – pánský krátký, bohatě lemovaný; strážňickí kožuch Velká nad Veličkou HO – pánský dlouhý, lemovaný jen kolem krku; okruhły kožuch Hlučínsko – dlouhý po kolena, potažený suknem, zapínaný po pás, se stojatým límcem a zadním rozparkem; ▲ i tú kožu na kožuchy ludé vyrábajú, ano i čreva hutcové na struny žádajú Valašsko, obraťte kožuh hore chłupama, aš to nebúchá dołu pod nama Halenkov VS – části písní; náš táta tam leží na břiše za zlatou pecí f kožiše Vinařice KL – část říkadla; kožich v zimňe hřeje, v léťe chlaďí Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) – lidové moudro; jařinu sí f kožichu, vozimjinu f košili Chodsko, gdo jařinu seje řítkú, straťí kožuch, gdo oziminu seje řítkú, straťí dva Kobylí BV, do svatího Ducha neslíkej kožucha a po svatím Duše zustaň u̯ kožuše Náchodsko, do svatiho Do̬cha nezeslikí kožo̬cha, po svatim Do̬cho̬ zostaň f kožo̬cho̬ Velký Týnec OL, o svatym Duchu do vody f kožuchu, o svatym C’ele do vody smjełe Ostrava OV (Hrabová), na Hromjice jasnij den, vindij kožich ven Chodsko, na Šimona, Júdi kožich sneste s púdi Chodsko – pranostiky 2 hustá srst savců: před zejmou má krásnej kožich Loužnice JN; h Brokovim kožiše je Svas českíh blech, maj tam závodňi radu Úlibice JC; potom sebjehne falešňice do chlíva, voťírá si kožich vo nohu krávi Blata; poďivaj sa, jaký kožuh majú ťi m’icácy Vsetínsko; kožuch Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; kožuchy Frenštátsko; ▲ náš kocúr strakatij má kožih huňatij Chodsko – část písně; na Štuchaludz dvoře, slepjička tám krákoře ha kohút kokríhá, že jí kožich rostrhá Chodsko – říkadlo 3 zejm. svč obložení stavby nebo místnosti (omítkou, hlínou, prkny, klestím apod.): začíná foukaď ze stərňišťat, potřá dáť chalpu do kožicha, abi bila na zejmu zachrutá Vysoké nad Jizerou SM; baráčeg dávali do kožichu Úlibice JC; chalupi už bili zachumlaní do kožichu z rošťí Benecko SM; chalupa bila roubená, ale zďi f kožichu Podkrkonoší; u sklepa uďelali kožich Lípa nad Orlicí RK; diš je dřevení staveňi f kožichu, je jako zďení Nemyslovice MB; kožich Světlá pod Ještědem LB, Doudlebsko 4 hliněný strop vyztužený plevami nebo slámou: kožich Záhoří SM 5 slupka: brambúri pečení f kožiše sú chutní Chodsko; míli sme pečení japka f kožiše Chodsko 6 obal zrna: modz žyta zostało f kožuchach Baborów POLSKO; pšenka bes kožichú Volduchy RO 7 semeník: jatelinu už zme přehnali na mašiňe, ešče máme mu̯áťiť kožuchi Mistřice UH 8 povlak na povrchu tekutiny, zprav. mléka, škraloup: uvařiu̯a sym mliko, a fčil jag ochu̯adu̯o, tuš se na ňim zrob’iu̯ takovny velky kožuch Frýdecko-Místecko; dej tyn kožuh mam’e, una to mo rada Třinec FM; kožich Lažiště PT, Malovice PT (Podeřiště), Zahájí CB; kožuch Děhylov OP, Dolní Lutyně KA, Krzanowice POLSKO; kafe s kožuchem Studénka NJ 9 mor, slez zimní odrůda jablek s tuhou slupkou, popř. odrůda jabloně: kožuchi sú najlepší jabúčka Velká nad Veličkou HO; bjež natrhat pár kožuchú Pozlovice ZL; kožuchy japka dłúho vydržíja Luhačovicko; kup tam par kožuchu aji Černotín PR; tahnuł se pomałučky kole płota prosto ku kožucham, kaj było najvjedž ešče zdravyh jabłek Dolní Lhota OP; jo c’i dun ješče kožuch’i Třinec FM; kožo̬ch Přemyslovice PV, Litovelsko; kožuch Vsetínsko, Příbor NJ 10 odrůda jahod: kožo̬che̬ Náměšť na Hané OL, Loučany OL 11 bot. hřib plstnatý (Boletus subtomentosus): kožo̬ch Litovelsko 12 velký tmavý mrak: kožuch se utrhł Vsetín VS 13 hut. spečené uhlí: kožuch, to je zatfardňune vyngli Bohumín KA 14 hut. azbest sloužící jako ochrana proti spálení: kožuch su̯užy na vyćungaňi štangle Bohumín KA; na vyćungaňi štangle a šp’ice potřebuje hog a kožuch Karvinsko 15 druh tance: kožuch Frenštát pod Radhoštěm NJ
● jeteli u̯šude jako kožich Pecka JC (Arnoštov), obilé je husté jak kožuch Blatnička HO – o husté úrodě; do kňeži se bilo jag do stariho kožo̬cha Prostějovsko – hrubě, hodně; a ftem to došło, jag diž hrom do kožucha bací Strážnice HO – náhle, rázně; a diž do ňej uhoďil, jako prej diš uhoďí do kožicha Polnička ZR – slabě, neúčinně; ze fšeckéh litale̬ rozverni chlo̬pe̬ jag z přeleželiho kožo̬cha Výšovice PV – vedli mnoho rozverných řečí; oče̬ ťe na ňem trčijó jag lopónovi vlci na chlo̬patim kožo̬cho̬ Výšovice PV – velmi se ti líbí; ta mrcha poscana je jak kožo̬ch, že mote̬ce se do teho nechce vlist Prostějovsko – neprostupná; je chytry jak fšivy kožuch Frenštát pod Radhoštěm NJ, biu̯ tak premúdrení, že mu s kožucha létali paprski Hrubá Vrbka HO – velmi chytrý; Vojta ščasny jak f kožuchu blecha Ostrava OV (Polanka nad Odrou) – velmi šťastný; je vlezlej jako vež do kožichu Dobrovice MB – velmi dotěrný; drží se jako veš f kožichu Herálec ZR, džirži še jag veš kožucha Jablunkov FM – vytrvale, pevně; dali mu vež do kožichu Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) – dali mu do blízkosti nepříjemného, nežádoucího člověka; nasaďił sy vež do kožucha Kelečsko – dal si do blízkosti nepříjemného, nežádoucího člověka; má ho rát ako veš f kožiše Chodsko – nemá ho rád; selšči řbeťi mňele̬ čerta zaše̬tiho f kožo̬chách Náklo OL – byli lstiví; viprášil jim pořádňe kožichi Jindřichův Hradec JH – nabil jim, nech ťa šeci svaťí chráňá, lesci sa ukážež na dvori, lebo ťi kožuch –našli je; provjetrám, že ťi ho aňi ťisíc krajčírú nezašije Hrubá Vrbka HO – nabiji ti; šak to biu̯a práca, lež mu zmňekéu̯ kožuch Hrubá Vrbka HO – než byl ubit; jak se klúci dostali veverkám na kožich? Jilemnice SM kácele̬ a kradle̬ a topile̬ f chalo̬páh jak f pazderňách, aš se jim s kožo̬chu kóřelo Náklo OL – dělali to usilovně; nevleze f kožichu do vodi Herálec ZR, nedá sa každý f kožuše do vody vehnať Valašsko – nenechá se obelstít; koukejte na tú cicmandu, jak vona si de, a zaťim má z vostudi kožich Bozkov SM – měla by se stydět; ve veseu̯osťi sa fšelico stane a gdejakí hrích sa dostane s kožucha ven Hrubá Vrbka HO – vyjde najevo; bába uš tlúče kožichem Litomyšl SY – narodilo se dítě; pusťił ducha do kožucha Frenštát pod Radhoštěm NJ – vypustil střevní plyn; s tebó se spravi jag z rostrhaném kožo̬chem Knínice u Boskovic BK; horko za štiri kožuchi Hrubá Vrbka HO – velká zima; sňehu biu̯o medveďovi po krg a mráz na tri kožuchi Hrubá Vrbka HO – velký mráz; popuščiło o ceły kožuch# Studénka NJ – výrazně stoupla teplota
→ dem. kožíšek v. t.
→  kožišisko n. (kožušisko, kožo̬še̬sko) augm. k 1: baraňico̬ mňele̬ s klapatéma o̬šama, kožo̬še̬sko rasovňág na sobje Bedihošť PV; kožušisko Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
PSJČ (kožich); SSJČ (kožich); ČJA 1, 106 (škraloup); ČJA 4, 72 (potoce, kožiše lok. sg. m.); ČJA 5, 19 (a) břicho; b) cizí; kožich)
Kb