strom m. (strom, strum)
1 cúz dřevina s kmenem, který se větví v korunu: strhlo se takoví pou̯jetři, že vítr kácel stromi kříš na kříš Bradlecká Lhota SM; vihlít si pjeknej strom, viles nahoru Lázně Bělohrad JC; řeknu vám, číprná sem bila, žádnej strom na mňe nebil dost Kladno KL; to sou křiví ťela u ťech stromu Kutná Hora KH; beverki skákali z jednoho stromu na druhij Chodov DO; na tom stromňe bilo takoví malinkí hňízdátko Paseky PI; ďíťe, ten strom nemá žádní suki, spadneš a zabíš se Brzkov JI; bilo na podzim, vono uš rostlo jíňí na stromech Světnov ZR; to sem si de̬cki lehl na záda a ďival se zespodo̬ na strome̬ a poslóchal, jak v ňich krásňe šo̬sťi vjetr Suchý BK; spodňi halóske̬ stromo̬ be̬le̬ jo̬š obrani Výšovice PV; v lesi strom poraňíu̯ chu̯apca Lanžhot BV; mesjaček svjécił, len chvílámi sa skovał medzi stromima Starý Hrozenkov UH; moc teho stromu uschło, toš tym topjá Kelč VS (Lhota); přychyčił ho na stromje, jak krad japka Studénka NJ; oňi rubali akorat ty stromy, kere były pjekne Háj ve Slezsku OP; stromy budu mjedz’ letoz hodňe ovoce Ostrava OV (Hrabová); budz’e ešče dobry čas, bo su strumy zeline Morávka FM; ▲ dešť, nebesa, dijte, rosú zalívijte, stromi i zelini, lúki i ďeďini Chodsko, vjetre aji dišče, chlat podzemňi, stromem trhá lisťi oš posledňi Velký Týnec OL, jak kapeła vyleze na stromy, ma pro muzykanty cełu flašku, naraz aňi jeden ňebył chromy, jag začinał otfirac’ tu tašku Ostrava OV (Polanka nad Odrou) – části písní; do stromu ťe zatlúkám, nechoj k nám, zvostan tám Chodsko – zaříkadlo; gdo kazí strom, uschne zároveň se stromem Kobylí BV – pověra; di stromi v dubnu votkjetú, hodňe vovoce ponesú Chodsko, roskvjetu̯í strom na podzim, neúrodné leto Hrubá Vrbka HO, diš na svatího Ondřeje kapká ze stromú, bude moc ovoce Kobylí BV – pranostiky 2 ◘ druh dřeviny a bot. bez černý (Sambucus nigra): koze̬čkové strom Lutín OL (Třebčín) b bot. modřín (Larix): skřivánčí strom Všekary DO 3 uříznutý jehličnan a ◘ zdobený o Vánocích: na Velkim námňesťi vždicki na Vánoce bil vánočňi strom Hradec Králové HK; o šéstéj hoďiňe náz zavou̯ali do turnsáu̯u, gde stáu̯ na stole osvjetlení vánočňí strom Hrubá Vrbka HO b zdobený a nošený dívkami po vesnici na Smrtnou neděli: choďit se stromem Vlkoš HO 4 ◘ ozdobené trnové větve nebo smrček, které se odstrojují při svatebním zvyku: strom z devaterím vovocem Chodsko 5 dřevnatý nerozvětvený stonek neporaženého stromu, kmen: strom Kozlovice FM; strum Soběšovice FM 6 bramborová nať: stromi Plzeň PM
● vopušťenij ako strom v lese Chodsko – zcela opuštěný; ďifčata ha chlapcí buli jako stromi k máji Chodsko – pěkní, urostlí; mirtu máš uš jako strom Studená JH – velkou, vzrostlou; urostený jag borový strom Vizovice ZL – statný; u sem povidala, že taki ta kerúsi chvílu uschnu jak ti stromi Stupava UH – zemřu; starý čłov’eg je už jak ten lístečeg na strom’e, fúkne doňho v’etr, a už je hore nohám’i Rožnov pod Radhoštěm VS, užeź jezd dudu̯avy jako stary strum Havířov KA (Dolní Suchá) – je chatrný, vetchý; to je jako starí strom skornaťelí Újezdec UH – velmi zkornatělé, tvrdé; písňički, tech sem umíval jako lisťi na stromňe Zdobín TU, tadi je v lese pomalu tolik lidu jako stromú Buštěhrad KL – mnoho; sejďi jako lisťí ze stromu Chodsko – rychle; vytraťili sa, jag dyš sylný v’etr zhoďí na podzym posledňí lizd ze stromu Halenkov VS – úplně; von se stal takovej praskot, jako dis se začnou fšechni stromi lámat Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov) – silný, hlučný; hoři jag barve stromu pře cesťe Velký Týnec OL – intenzivně; roste jak strom v lesy Kelečsko – bez péče, bez vedení; to była strom krava Štrambersko – statná; jabuko daleko ot stromu ňelecí, a kedz zalecí, chuci ňestrací Starý Hrozenkov UH – dítě bývá podobné svým rodičům; starij strom nenarovnáš Chodsko – starého člověka nepřevychováš; gdiš se prútek neohne, strom bis neohnuła Brumovice BV – nezmění-li se mladý člověk, nepodaří se změnit ani starého; čým staršý strom, tým tvrtšý krkoška Valašsko – čím je člověk starší, tím je tvrdohlavější; hlúpozd ha pijcha na jednom stromňe rostú Chodsko – úzce spolu souvisejí; mislí, že vobjilí rúste na stromňe Chodsko – je hloupý; hledál strom po háji, huťíl ho po kráji Chodsko – o vybíravém člověku; hrom bjíje do visokijch stromú Chodsko – neskromné cíle postihuje nezdar; malij červík velkij strom stráví ne proto, že túze kouše, hale že se často točí Chodsko – vytrvalost a píle při práci vedou k úspěchu; žodyn strum ňerošňe do ňeba Jablunkov FM – nikdo nemá neomezené možnosti; co ňevylez’e na strum, tuž je fšecko jeho Frýdecko-Místecko – o záletníkovi; znał tu každí strom Vápenice UH – dokonale se orientoval; v horách čýhá za každým stromem smrť Halenkov VS – všude je nebezpečno; stromi se bjehají Kladno CR, stromi se líbají Chodsko – ve větru se k sobě sklánějí
→  stromisko n. (stromisko) augm. k 1: stromisko Štítina OP
→ dem. stromek , stromky v. t.  dem. stromeček v. t.
PSJČ (strom, stromisko); SSJČ (strom); ČJA 2, 71 (modřín); ČJA 2, 79 (suchý strom); ČJA 2, 119 (keř černého bezu); ČJA 4, 26 (stromu gen. sg. m.); ČJA 5, 70a (strom)
Kb