pohřeb m. (pohřeb, puhřeb, pohreb, pořeb, póřeb, pogřeb, pohřib, pohřyb, pogřib, pogřyb, pohřub, pohřu̯ob, pořu̯ob)
1 cúz pietní obřad, při kterém se zemřelý vloží do hrobu nebo zpopelní: taťineg hrával na póřbech nebo na ňákejch slau̯nosťich na křídlofku Horní Branná SM; při tom póřbu se náramňe nastuďila Náchodsko; liďí přišlo na pohřep, že se na hřbitof nevešli Stehelčeves KL; di bul pohřep f iním mísťe, zastavuvál prúvod hu šeh božích muk nebo hu křížú Chodsko; bil na pohřebu Svatý Jan nad Malší CB; připravovali ho k pohřebu a dali mu pod hlavu do truhle peňíze Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov); po smrťi vémňenkářu jim mo̬si nové hospodář ve̬pravit slo̬šné, jednodo̬ché pohřep Suchý BK; bili ste na pořebje? Ruda nad Moravou SU (Hostice); dež o náz negdo omřel, choďile na drohí deň bapke zvaď na pohřep Velký Týnec OL; ty její ďeťi, fšecko sa to přyhrnúło na pohřep Vsetín VS; či ostatňi mjeli pohřyb na Tře krale Studénka NJ; joh jechoł jedyn ros s pogřebu z Rychvołda Dětmarovice KA; idźeće Kaletov’i na pogřip? Třinec FM; ja sem prajeu̯a, že chcu yz’dz’ do Hracu na pořu̯op Branice POLSKO; póřep Litovelsko; puhřep Tišnovsko; vystrojić pogřyp Dolní Domaslavice FM; pohřup Branice POLSKO; pohřu̯op Branice POLSKO; ◘ svobodnej pohřep se votancoval Břehy PA – svobodného zemřelého; ▲ diž je chleba f prostřetku rozraženej, bude v domňe pohřep Kobylí BV, zinčí-li čisto zvon, pohreb v ďeďiňe Hrubá Vrbka HO, na Noví rog hábi na húru, po Novém roku pohrep Hrubá Vrbka HO – pověry 2 pohřební průvod: ďeťi hnetka uťikali tam nahoru do kopečka, šel tam póřep Železnobrodsko; tadi vocať to ďelali tak, že ten pohřeb bil s kostela na hřbitof Jestřabí v Krkonoších SM; dó s pohřebem Prostějovsko; ▲ velky pohřib na ces’c’e se řadz’i, s fšeckych spolkuf su tu referenc’i Ostrava OV (Polanka nad Odrou) – část písně
● přišel s kříškem po pohřbu Lípa nad Orlicí RK – pozdě; koňe choďijó jako na pohřep Vanovice BK – sklesle, sklíčeně
→ dem. pohřebek v. t.
PSJČ (pohřeb); SSJČ (pohřeb); ČJA 2, 191 (pohřeb); ČJA 4, 24 (pohřbu gen. sg. m.)
Kb