beznaboh m. (beznaboh)
nevěrec, bezbožník: mislite si, že von beznaboh de do kostela? Von beznaboh de rači na kužilke Nové Syrovice TR; nechoďí do kostela aňi ke spovjeďi, nemodlí se, nedrží púst, no hotové beznaboch Slavkovsko-Bučovicko; taký beznaboh m’e cosy bude kázať! Liptál VS; beznaboch Luhačovicko, Valašsko
PSJČ; SSJČ
Bh