čáchnout I dok. (čáchnút, čáchnúť, čachnuč, čáknout, čáknút, čáknúť)
1 cáknout, stříknout: čákňi sem ešče trochu vodi Velká nad Veličkou HO; čáknút Blatnička HO; čáknout Kostelany nad Moravou UH; čáknúť Valašská Polanka VS; čáchnúť Valašsko; čachnuč Štítina OP 2 prudce vylít: čákła sem tú vodu do kvítek, šag je horko Strážnice HO; čákňi na to vodi Suchov HO; čákł vodu na násyp Luhačovicko 3 neos. napršet: čákło nám do rozestaveníh mandełkú Blatnička HO 4 přeprat prádlo: čáchnút Kobylí BV
Kl, Kb

čáhnout dok. (čáhnút, čáknúť)
expr. sáhnout, hmátnout: pokáť čáhne, potáť je smetani Kobylí BV; čáknúł sem po ňich, uskočyli jedňi, ale druzý zezatku už na náz nasýsali Halenkov VS; čáhnút Velké Bílovice BV; ▲ gdo mňe na ňej rukú čáhne, tem bjeda je Kobylí BV – část písně
Kl, Kb