čáchnout IV dok. (čáchnót, čáchnút, čáchnúť, čáhnút, čáknút, čágnút)
1 expr. oklamat, ošidit: přece sem jo̬ čáchla o deset koro̬n Litovel OL (Víska); ňa ten handléřisko čákł Blatnička HO; ten ho s tú krávú čáku̯ Mistřice UH; čágł sa o stokorunu Luhačovicko; čáchnút Kobylí BV; čáhnút Sobůlky HO; čáchnúť Valašsko 2 expr. ukrást: čáchnót Suchý BK, Horní Štěpánov PV
Kl, Kb