SNČJ
becák m. (becok)
1 část. slez bot. fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) nebo jeho semeno: poť, pomožež mi nałupaď becokuf Frenštátsko; fazule mum rada fšecky, ale ňejvidz mi šmakuju becoky Frýdecko-Místecko; na polu rosnum becok’i Havířov KA; jožech śe přigotovo becok’i, tožeh m’o na dva dňi Třinec FM; becok Frýdlant nad Ostravicí FM 2 expr. tlustý člověk: ten nejmlači Pepuf syneg je ale becok Frýdecko-Místecko
Km