dýha f. (díha, diha)
1 dužina, část stěny dřevěné nádoby: jak vipadaj, táto, díhi? – Poďvej se na sut pod vokapem a uhlídáž díhi Radčice JN; díhi se rou̯nali do tvaru nádobi Vysoké nad Jizerou SM; díha Slavětín nad Metují NA, Skořenice UO, Česká Čermná NA; diha Běstvina CR, Lukavice CR, Jenišovice CR; díha u putni Zlatá Koruna CK 2 truhl. tenká dřevěná deska k obkládání nábytku, k výrobě překližek apod.: vodlepilo se ňe kuz díhi Loužnice JN; tuhle né, díha se wohne, a sem je potřeba dáť rou̯ní a peu̯ní prkinko Radčice JN; díha Rohozná SY, Věžná ZR, Dolní Němčí UH; diha Čučice BO, Blatnička HO
PSJČ (dýha); SSJČ (dýha); ČJA 1, 200 (dužina)
Ši