dýka f. (díka, dika)
krátká bodná zbraň: f tlamňe nes klíč, biła to jakási díka Světlá pod Ještědem LB (Hoření Paseky); vitáh diku, vrazil ji k srci Miletín JC; do krbu se zazďívála díka, špjicí hukazuvála ven, habi chráňíla domácí liďi f chalupje Chodsko; ve̬tahl diko̬ a mňel jo̬ v žebrách Cholina OL; dika Kladsko; díka Buštěhrad KL
PSJČ (dýka); SSJČ (dýka)
Ši