blázinec m. (blázinec, bláznec, błázinec, błázynec, błazynec)
1 cúz ústav pro lidi duševně choré: voňi ho vodvezli do blázince Kladno KL; v Dobřanech je blázinec Žinkovy PM; odvézli ju do błázinca Blatnička HO; blázinec Březiny SY; bláznec Prostějov PV; błazynec Kravaře OP 2 čes, mor expr. zmatek, nepořádek: tadi je ale blázinec Volyně ST; to je tu blázinec, človjeg neví, gde skočid napřet Kostelany nad Moravou UH; to býł zaz dnez błázynec Vsetínsko 3 bot. poděnka (Tradescantia): blázinec Miletín JC, Hořice JC
● má ten frňák jak kliku vod blázince Kolešovice RA, Plzeň PM, Staňkov DO – velký nos
PSJČ; SSJČ; SPJMS (BLÁZINEC)
Ko