SNČJ
tibet m. (tibet, tibét, tíbet, tybet, díbet)
1 jemná vlněná tkanina: kalcovali hlavňe vlnu, ďelala se hlatká látka, tibet a lastink Rokytnice nad Jizerou SM; před dvouma dňíma sem dala u Hostou̯skejh za štiri lokte tibetu Náchodsko; díbet Světlá nad Sázavou HB; tibet Raná CR; bílej kjetovanej tibet Stráž DO; tíbet Mrákov DO; tybet Kravaře OP 2 květovaná zástěra z jemné vlněné tkaniny, tibetu: tibéti Topolná UH
PSJČ (tibet); SSJČ (tibet)
Ši