cvikel f. (cvikel, ćvikel), cvikla I f. (cvikla, ćvikla, ćfikla, c’vikla, cvika)
bot. druh řepy (Beta) a krmná řepa: mňéli za zahradú takovú jamu, co v ňí mívajú cviklu Vracov HO; na z’imu mus’iž mjedz’ aji furu cvikle, bo inač tu havjedz’ ňeuchoveš Raškovice FM; cvikla Uherskohradišťsko; šatłava cvikla Frýdlant nad Ostravicí FM; ćfikla Karviná KA; ◘ futrova ćvikla Hať OP; futrova ćvikel Pietrowice Wielkie POLSKO; futrova c’vikla Krzanowice POLSKO b červená řepa: z masem je cvikla dobrá Ostrava OV (Hrabová); cvikla Příbor NJ; ćfikla Třinec FM (Smilovice)
● uš tam cviklu hryzu, peňiz ňemaju Štěpánkovice OP – žijí v bídě
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 118 (krmná řepa)
Ba

cvikla II m., f. (cvikla)
expr. těžkopádný člověk: cvikla Frýdlant nad Ostravicí FM
Ba