hafer m. (hafer), hafera f. (hafera, hafjera)
sev. vm, již. slez plod brusnice borůvky, borůvka: donesła konv’ičku plnú hafer Hovězí VS; na hafery sem choďíł Rožnov pod Radhoštěm VS; máš pysky černé od haferou Kelečsko; było tam hafer eš černo Frenštátsko; my jako dz’ecka zme chodz’ili na hafery Morávka FM; idu do lesa, a esli budu jakes’i hafery, tuž nazbiřu na kołoč Frýdecko-Místecko; hafer Valašsko; hafjera Veřovice NJ
PSJČ (hafera); SSJČ (hafera); ČJA 2, 96 (borůvka)
Šm