hnátek II m. (hnotek, gnotek, knotek)
1 vých. slez špalek na sekání dřeva, masa ap.: hnotek, to był velky smurek, rubało se na tym Starý Jičín NJ (Janovice); dej tam novy hnotek, tyn už je styřiny Frýdecko-Místecko; vydři tam tyn gnotek Bohumín KA; gnotek Frýdek-Místek FM (Frýdek), Mosty u Jablunkova FM 2 vých. slez kus dřeva, poleno; odřezek z kulatiny: abyš tyn hnoteg rosščipil, to se budz’ež mus’edz’ jaksepatři zahnac’ Frýdecko-Místecko; knotek Ostrava OV (Petřkovice); hnotek Staré Hamry FM, Morávka FM; nařezane hnotky dřeva Pražmo FM; gnotek Karviná KA 3 expr. tlustý, zavalitý člověk: to je hnotek, tyn Agneščin chłop! Frýdecko-Místecko; gnotek Jablunkov FM
● na kraju ve zu̯otym raju, f postřotku na posranym gnotku Jablunkov FM – první dojem může být mylný
Šm