glag m. (glag, klag, klog), glaga I f. (glaga, klaga)
1 sev. vm, vých. slez syřidlo vyrobené z jehněčího (popř. kůzlečího, telecího) žaludku: glak Valašsko; glaga Valašsko; klaga Frenštátsko; klak Morávka FM; klok Dolní Lomná FM, Jablunkov FM, Nýdek FM 2 expr. mazlavá hmota; bláto, břečka: na cesťe je hroznej glagy Kelečsko; glaga Břeclav BV, Sobůlky HO, Valašské Meziříčí VS 3 expr. nechutný pokrm, zprav. rozvařený: to je glaga, a ne máčka! stř. Morava; zemjáky sou na glagu Kelečsko; glaga Věrovany OL, Kroměříž KM, Kobylí BV 4 expr. hustá kaše: glaga Vyškov VY 5 plod švestky znetvořený houbou Taphrina pruni, bouchoř: glaga Částkov UH
PSJČ (glag); ČJA 2, 5 (bouchoř)
Šm