birka f. (birka, b’irka, bírka, b’írka, bjyrka, berka)
1 zejm. sev. vm, vých. slez past. ovce s krátkou hustou vlnou: fšecko seno sy prodał, b’irkám słámu sy dávał Zubří VS; bírka Humpolec PE; b’írka Valašské Meziříčí VS; birka Vojkovice FM, Dolní Lomná FM; berka Komorní Lhotka FM, Třinec FM (Tyra); bjyrka Návsí FM 2 zool. veš (Pediculus aj.): b’írka Valašsko
PSJČ; SSJČ
Ko

berlka f. (berka, belka, brlka, brłka, blka)
zejm. svč držadlo na násadě travní kosy, příp. krátký váleček začepovaný příčně do konce násady lopaty apod.: berka Bílá Třemešná TU, Vysokomýtsko; belka Neděliště HK, Vraclav UO; blka Trnov RK; brlka Vysoké Mýto UO (Lhůta); brłka Valašsko
ČJA 3, 63 (ručka u travní kosy)
Hb

berka I m. (berka, bérka)
1 zloděj: je to berka, má dlúhé prsti Břeclav BV; ó to sú jeden bérka Břeclavsko 2 kdo rád bere, nechává se podplácet: berka Valašsko
PSJČ; SSJČ
Hb

berka II f. (berka)
plodní útvar některých jehličnatých stromů, šiška: berka Mladoboleslavsko
Hb