SNČJ
drnda I m., f. (drnda)
1 expr. kdo rychle, nesrozumitelně mluví, drmolí: drnda Doudlebsko 2 část. čes expr. kdo planě, zbytečně mluví: mlč, drndo, dijď drndáš, neviš co Trhanov DO; drnda drndá Újezd DO; mlč, ti moje malá drndo Příbram PB; naše malá drnda Lípa nad Orlicí RK; drnda Zlatá Koruna CK (Plešovice), Telč JI 3 expr. přihlouplý člověk, popleta: dibi to nebila drnda a pořádňe se vo to starala, tak to ňigdi takle nedopadlo Kladno KL; to mosi be̬d drnda, furd na tebe čo̬mi jag hlópé Přemyslovice PV; drnda Ježov HO
Sp