zupák m. (zupák, zupak)
1 voj. (expr.) voják dobrovolně sloužící nad rámec prezenční služby, zprav. četař (v rakousko-uherské armádě): diš sme bili na vojňe, mi sme vám mňeli takovího zupáka, to vám bil chlap sprostej Libušín KL; vráťim se na vojno̬, bo̬do̬ slóže̬d za zupáka a nevráťim se vám ňihde̬ Vanovice BK; de̬ž ho tam zupák poslal, mo̬sel hit Protivanov PV; ze zupákem sem kóře̬l veržino̬ Cholina OL; zupág bíl spíš na vojňe velké pán Slavkovsko-Bučovicko; starej zupák Lípa nad Orlicí RK; zupák Kobylí BV, Kelečsko, Valašsko 2 nadávka: zupak Hlučínsko
● je jako zupák Blatná ST – přísný
PSJČ (zupák); SSJČ (zupák)
Šm