veterán m. (veterán, veteran)
1 cúz voj. vojenský vysloužilec; člen spolku vojenských vysloužilců (za Rakouska-Uherska): bil to veterán z roku šestašedesátího Kladno KL; na fúnus taki choďívali hasiči a veteráňi Paseky PI; veteráňi bóchajó z ďela Cholina OL; veteráňí dó z muzikó na Boží ťelo do kostela Slavkovsko-Bučovicko; veteráné vitahli fánu a ďeu̯ali na skúšku marš Hrubá Vrbka HO; v hospodách pořádali muzygy hasyčé, omłaďina, veteráňi Valašské Klobouky ZL; veteráňi mejvali aj svúj báł v masopusťe Kelečsko; veterán Kobylí BV, Mistřice UH; veteran Jablunkov FM 2 starý zasloužilý pracovník; starý příslušník nějakého celku: je to radozd dostať se do šplechtáňí se starím hasičskím veteránem Jilemnice SM 3 směšně oblečený člověk: veterán Hodslavice NJ; ◘ veteran bes pera Frenštátsko; ▲ ach, te veteráne, no počkí! Velký Týnec OL – část písně 4 auto nebo motocykl staršího data výroby: diť von má garáš pro ti sví veteráni lepči než barák, gde vostáva Železný Brod JN (Bzí) 5 expr. vůl: veteráňi Vlkoš HO 6 expr. larva brouka živící se řepou: veteráňi stř. Morava
● já ňic, já muzikant a veterán Jičín JC – za nic nemůžu
PSJČ (veterán); SSJČ (veterán)
Šm