felčar m. (felčar, felčár)
1 voj. zdravotník: von to bil za válki ňákej felčar, kerej mu to takle spackal Kladno KL; vojenckej felčar Náchod NA; felčar Mistřice UH, Valašsko, Havířov KA (Šumbark) 2 cúz (expr.) léčitel; lékař: leťal pro felčara, tchána trefil šlak Bozkov SM; u nás felčar jagžiu̯ nepobil, zato bába se zařikáňim tu bila jako doma Vysoké nad Jizerou SM; při zápalu kreu̯ poušťel felčar Lípa nad Orlicí RK; dříf léčíval felčar Kladno KL; jel pro felčara do Klenčí Klenčí pod Čerchovem DO; biu̯ trochu zvírací felčár Hrubá Vrbka HO; starej Rafaj był panskym felčárem Kelečsko; jednudz oňemocňeło ďefča jičynskeho hejtmana a felčařy ho ňemohli na nohy postaviť Štramberk NJ; ešče to zoprubuju, a esi to ňepomože, toš si pošlu pro felčara Frenštátsko; felčár Nemyslovice MB, Havlíčkův Brod HB; felčar Prostějov PV
● od vjeku néňi léku a ot smrťi felčara vých. Morava – stárnutí a smrt jsou nevyhnutelné
PSJČ (felčar); SSJČ (felčar)
Šm