SNČJ
pajta f. (pajta)
1 menší primitivní příbytek pro pastevce na salaši: pajta Valašsko, Frenštátsko; ▲ pikula pajta, šerende móda Skalička PR – dětské pořekadlo 2 otevřený přístřešek pro dobytek (zprav. ovčí) na salaši: pajta Valašsko, Malenovice FM 3 vm, vých. slez jednoduché stavení pro úschovu nářadí, dřeva aj., kůlna: u kovářa pot pajtú stáł tragač Valašské Klobouky ZL; fčil jag už mime novu šopu, tak tu staru pajtu za chałupu možeme pobulac’ Frýdecko-Mítecko; pajta Valašsko, Frenštátsko, Orlová KA (Lazy) 4 vm, vých. slez expr. staré, zchátralé stavení: my zme byvali ve Studence, potem zme sy džeprem kupili tu pajtu Albrechtičky NJ; pajta Hustopeče nad Bečvou PR, Frenštátsko, Jablunkovsko
→  pajtka f. (pajtka) zdrob. k 4: ve stare pajtce meškač, suche skurky ješč, enem až ňeňi vojna Hlučín OP
SSJČ (pajta)
Šm