SNČJ
portáš m. (portáš, portaš, fortáš, fojtáš)
zejm. sev. vm někdejší člen valašského ozbrojeného sboru, střežícího pohraniční přechody: portášé, to byli tajak četňíci, ale oňi hájili hraňice, aby sa nepřechoďiło Valašské Klobouky ZL; portášy chytávali zbojňíky nebo aj chłapce na vojnu Liptál VS; portášé ho ve V’idčy poplašyli a ot týh dop sa na rožnofskéj straňe naukázáł Rožnovsko; portáš Blatnička HO; fortáš Valašsko; fojtáš Valašsko; portaš Frenštátsko, ▲ edem, chłapcy, vesele, dajme pozor na sebe, aby nás fortášy nezebrali a potem do Brna nezadali Lešná VS (Jasenice), choďijá portášy po ďeďiňe, hledajú tabáček f pucheřyňe Valašsko – části písní
PSJČ (portáš); SSJČ (portáš)
Šm