oboně f. (oboňa), oboň f. (oboň, obuň, u̯oboň)
1 nádoba a sev. vm, vých. slez dřevěná nádoba podobná bubnu sloužící k přenášení vody nebo žinčice: oboňa Valašsko; oboň Valašsko, Dolní Lomná FM; obuň Frýdecko-Místecko; u̯oboň na mulke Komorní Lhotka FM b kameninová se zúženým hrdlem: oboňa Valašsko 2 expr. tlustá žena: oboň Nový Hrozenkov VS
Šm