SNČJ
horýč m. (horíč, goríč)
1 expr. nevzhledný klobouk; klobouk vůbec: jak má ten goríč navalené! Věteřov HO; zďelej ten goríč, diž zvóňí Kroměřížsko; horíč Kunovice UH, Uherské Hradiště UH (Míkovice) 2 druh houby a myk. ryzec kravský (Lactarius torminosus), popř. jiná nejedlá nebo jedovatá houba: goríš Sobůlky HO, Lubná KM b myk. ryzec peprný (Lactarius piperatus): horíč Kunovice UH, Uherské Hradiště UH (Vésky) 3 expr. velká, stará houba: goríč Věteřov HO 4 expr. nevychovaný, nezpůsobný člověk: horíč Kunovice UH, Uherské Hradiště UH (Vésky)
Šm