SNČJ
kepeň m. (kepeň)
1 kožich nebo plášť bez rukávů: kepeň Zlínsko, Příbor NJ 2 expr. nevzhledný, starý klobouk: kepeň Uherskohradišťsko, Valašsko
→  kepeňáček m. (kepeňáček) 1 dem. k 1: u studénky v’iďíja spaď zbojňíka s tajstrú, kepeňáčkem a z gev’ercem Liptál VS 2 dem. k 2: kepeňáček Liptál VS
Šm