SNČJ
harvasit nedok. (harvasit, harvasyť, harvasyc’, harvośić, harvošič, harvošyč)
1 sev. vm, slez hlučet, rámusit; povykovat: stejňe budžež harvošyč? Opava OP (Kateřinky); za chvilu tu była hromada psuv a čy dočyrali a harvošyli Velké Hoštice OP; p’es ščeko, harvośi strašňe na zu̯ego ču̯ov’eka Třinec FM (Karpentná); harvasit Luhačovicko; harvasyť Velké Karlovice VS, Valašsko; harvasyc’ Palkovice FM; harvošič Jablunkov FM 2 nadávat, hubovat: a dibich pořád neharvasila, neuďelal bi si pro vlasňí ďeťi ňic Zlatá Koruna CK (Plešovice)