SNČJ
harus m. (harus, hárus)
1 hluk, rámus; povyk, řádění: to bil po fsi hárus! Poniklá SM; potřebujež ďelad hárus na celou ves? Benecko SM (Horní Štěpanice); je tu plno harusu, čłov’eg ňesłyšy vłastňiho słova Valašsko; zašeł do harusu lutskeho Slezsko; harus Frenštátsko 2 hádka, spor: víš, že s každím vijdu, nemusí bejd hárus Benecko SM (Horní Štěpanice)
XY