harašit II nedok. (harašit, haraše̬t, harašiť)
neos. ztrácet normální duševní schopnosti; chovat se nerozumně: haraší mu to Raná CR; haraše̬t Bousín PV; harašit Uherskohradišťsko
● cák ťi haraší v hlau̯je? Náchodsko, haraší mu to v hlavje Mladá Boleslav MB, haraší mu na cimbuří Višňová PB, haraší mu ve vježi Telč JI – chová se pomateně, nerozumně, zas ťi haraši f palici? Frenštátsko – zase se chováš pomateně, nerozumně?
XY