bohatství n. (bohaství, bohactví, bohactvi, bohactfí, bohactfi)
cúz velký majetek, značné jmění; majetnost: peni zdravi, to je to praví bohactvi Benecko SM; to nejňi žáni bohactvi Vysoké Mýto UO (Domoradice); copa si zakládáš na bohactví? Chodsko; tenkrád Videň za Rakóska, to blo bohactvi Litovelsko; co mu pomože fšecko bohactfí, dyž je nemocnej Kelečsko; ta se vydała do čepleho, tam było bohactfi Neplachovice OP; bohaství Strážov KT
● je to chlupka chlubivá, chloubi za sto zlatejch, a bohatství za troňík Blata – velmi se honosí, přestože je chudá
PSJČ; SSJČ
Šm