SNČJ
bliva f. (bliva, blba)
expr. nechutný pokrm, zprav. rozvařený: japka só rozvařeni na blb Senice na Hané OL; to néňi žádná polifka, taková blba Cholina OL (Litovelsko); mładá vařý samé blivy Rusava KM
Ko