SNČJ
alterace f. (alterace, artelace, alternace), alterací n. (alteraci)
1 zejm. svč potíž, trápení, zoufalství: zahnuli do krámku, gde se dali s alterace do jalocoki Podkrkonoší; Káča šla vod ňej na prič, a tak se s alterace vobjesil Vysoké nad Jizerou SM; uďelal to z artelace Vysoká nad Labem HK; s alternace človjek provede lecos Lípa nad Orlicí RK; alteraci Zábřeh SU 2 chorobná změna, onemocnění: zimňičňi alternace Lípa nad Orlicí RK – zimnice
PSJČ; SSJČ
Kn