SNČJ
baf I m. (baf)
1 vdechnutí i vypuštění kouře, tah: dám si pár bafú Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál); ďedek seďel za stodolou a dával klukúm za krejcar jeden baf Husinec PT; dé mi, Franto, ešče jednoho bafa, než dokóřiš Nové Syrovice TR; dej mi uďeład jeden baf Kelečsko 2 oblak dýmu při kouření: náš táta ďelá takoví bafe, že néňi f sekňici viďet Nové Syrovice TR; ten vpóšči baf! Prostějov PV
PSJČ; SSJČ
Kl