canc m. (canc)
1 zejm. čes expr. planá, zbytečná řeč: na každího roznáší samí canci, ale wo sobje pradu neřekne Radčice JN; že bis tomu jeřila, to sou jen canci Vysoké nad Jizerou SM; to zaz bude ňákej canc Kladno KL; ať si nechá ti canci pro sebe! Loket BN (Bezděkov); ále, dij je to jen takovej canc! Paseky PI; nech si ti canci! Chýnov TA; na takovi cance ňic nedéte Nové Syrovice TR; canci Náchodsko, Kobylí BV; takoví canci! Telč JI; canc Budeč JH; cance Čebín BO 2 cár: canc Radčice JN
PSJČ; SSJČ
Go