SNČJ
bručavý adj. (bručavej, bručavij)
1 expr. bručivý, mrzutý: múj ďereg bil bručavej Bystřice BN; bručavej Dolní Třebonín CK 2 (o hlase) hluboký: íčko huš mám hlaz bručavij, hale za mlada sem visoko visáhla Chodsko
PSJČ; SSJČ
Ir