brázda I f. (brázda, brazda, brozda, brauzda, bruzda)
1 rýha a cúz vyoraná pluhem nebo vykopaná motykou v zemi: dóle se brázda vibrala a na hořeňí brázdu f putňe na zádech se ta hlína vinosila Rokytnice nad Jizerou SM; na začátek kvjetna babička uďála motikou brázdi Poniklá SM; otkrojil brázdu Litomyšl SY; napřet se uďelali šramce, tak jako todleto je brázda vivoraná Tochovice PB; mi sme tam taki mňeli brázdu brambor Paseky PI; ženckí stáli roskročení v brázdách a sázeli brambori Řípec TA; deš šil přes pole, našil v brázďe skřivánka na vécich Lhota Rapotina BK; plh má bd jag lopatka, ab pjekňe házel hln a neďál dlóhó brázd Cholina OL; na poli ďełali takové úské záhonki na šezd brást Milotice nad Bečvou PR; voda z brazd ňema kaj odbjehnuc’ Ostrava OV (Hrabová); ňe depc mi tam po oranym, idz’ v brojz’dz’e za płuhym Baborów POLSKO; oraď na dvje brázdy Kelečsko; sadžyč kobzole do brazdy za płuhem Štítina OP; brozda Palkovice FM b na tváři, vráska: vona už má vobličej samou brázdu Česká Skalice NA (Zlíč); má ksich samé brázdi Blatnička HO; ▲ brázdi do kúže, ňikam nemúže Lípa nad Orlicí RK – posměšná rýmovačka 2 pěšinka ve vlasech: brazda Kladsko; bruzda Hlučínsko
● vráski jako brázdi Hlinsko CR – hluboké vrásky; štrejchnoud brázdi Nový Bydžov HK – rozorat pole první brázdou; vorat po brázďe Sedlčany PB – orat kolmo k poli; namuklu na brázdo Blanensko, je namoké na brázdu Vnorovy HO – tolik napršelo, že je možné orat; saďit erteple pod brázdu Ostrožská Nová Ves UH, erteple sa saďá pod brázdu Blatnička HO – do vyorané brázdy; vede si na velikú brázdu Blatnička HO – žije nad poměry
→  brázdka f. (braska) dem. k a: braska se viorává na poli na svahu, abi svedla vodu do vodňíku Višňová PB  dem. brázdička v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 36 (pěšinka ve vlasech); SPJČ (BRÁZDA); SPJMS (BRÁZDA)
Či

brázda II m., f. (brázda)
expr. kdo se v něčem přahrabuje: co je to za brázdu, to naše húďe, jen bi furd v ňečem brázďila Třebonín KH
Či