SNČJ
cukátko n. (cukátko)
tkalc. součást tkalcovského stavu: cukátko sou šňúri z vobou stran bidla Semily SM; se sekirkou a pilou se umňel voháňeť jako u stavu s cukátkem Jilemnice SM; cukátko Náchod NA, Mrákov DO