babec m. (babec)
1 ▲ mor starý muž: mňela bapka štiri japka a mňel babec jenom dvje záp. Morava – část písně 2 expr. obávaná, popř. ošklivá žena: stará Zimoka, to je pane babec Jilemnice SM; to je ale babec Sušice KT; tá Fanuša je takové babec, že se človjekovi uďelá až zle, diš se na ňu poďívá Slavkov u Brna VY 3 velká buchta: babec Proseč pod Ještědem LB (Javorník)
PSJČ; SSJČ
Kl