brav m. (brav, brauv)
1 vm, slez zool. prase domácí (Sus scrofa domestica): braf Lanžhot BV, Uherskohradišťsko 2 vm, slez vykleštěný samec prasete domácího: tyn brauv ňima aňi placu f chliv’e Baborów POLSKO; brav Blatnička HO; ▲ ja čy spjež ňedam vjenca, až mi přyňesež od brava kelec Štěpánkovice OP 3 expr. lenoch: sy ty ale brav zdechłý Vsetínsko
● krev z ňi čuřeła jag z brava Staré Hamry FM – velmi krvácela
→ dem. brávek v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 209 (vepř); SPJMS (BRAV)
Či