bebla m. (bebla, bebła)
1 část. vm, část. slez expr. kdo nesrozumitelně mluví, koktá, zajíká se: aňi sem mu dobře nerozumjeła, bebłovi Kelečsko; to je tak’i bebła, žuňdz’i a ňev’i co Baborów POLSKO; bebła Ostrava OV (Hrabová) 2 ◘ expr. kdo něco pomalu dělá: bebla ubeblanej Roudnice nad Labem LT
Km