brázdní adj. (brázdňí, bráždňí, brážňí, bražňí)
zejm. jč (o koni, volu při orání) náruční člen spřežení: brážňí bil kúň f páru při oráňí v brázďe Slavče CB; chasňík Dolejškojc ujížďel, pral do kobil, ďif tu starší, bráždňí, nestrhal Blata; brázdňí Sulislav TC; bražňí Doudlebsko
PSJČ; ČJA 3, 199 (náruční kůň)
Či