SNČJ
brbla m., f. (brbla, brbła, brmla)
1 část. čes expr. kdo nesrozumitelně či hloupě mluví: brbla Náchodsko, Roudnice nad Labem LT 2 zejm. mor expr. kdo je nevrlý, mrzutý: co je tejť sám doma, že Mařenka je u nemocního táti, je z ňej takowej brbla, ňic mu neňí recht Železnobrodsko; nebéval takové brbla, ale ňički vám mo néňi ňic a ňic recht Nové Syrovice TR; to je ale stará brbla Žďár BK; tak se mňe tam nechce jit k takovim starim brblovi Cholina OL; ďeda, to sú takí starí brbla Blatnička HO; fšecko obrble, ten brbła ubrbłany Frenštát pod Radhoštěm NJ; brmla Karlovice SM (Svatoňovice); brbła Valašsko
PSJČ; SSJČ
Či