béč m. (béč)
◘ plačtivé dítě: už zaz beči, bédž hobečené Smrk TR
→  béček m. (béček, bejček, beček) expr. dem.: gdiž ďíťe furd beči, říkaji mu beček Budeč JH; ti sež bejček rozbrečenej Dačice JH; náž béček, slzavi ódoli Smrk TR
Km

býček m. (bíček, bejček, bijček, béček, byček)
1 cúz dem. k býk 1: toho bejčka ste přeplaťil Vysoké nad Jizerou SM; jinej zas nabízel bejčka nebo ňákí tele Paseky nad Jizerou SM; taťínek ti bejčki zapřích a voňi se splašili Kdyně DO (Branišov); naše kráva má bejčka Paseky PI; béček m ďelal radosť, rustl jag z vod Otaslavice PV; má čas přejitý, a tak počýtáme, že to bude býček, enem hdyby był pjekný Černotín PR; ňeňi to čelička, ale byček Štítina OP; ten posledňi byčeg je taky čerňigal Hrabyně OP; bejček Vavřinec KH (Žíšov); bijček Chodsko; plemení bíček Blatnička HO; bíček Uherskohradišťsko 2 expr. dem. k býk 2: bejček Karlovice SM (Svatoňovice), Královéhradecko 3 expr. nadměrně sexuálně aktivní muž: ten bejčeg nedá ženskejm pokoj Lípa nad Orlicí RK 4 dvoubarevná fazole užívaná při dětské hře: bejček Kovářov PI (Předbořice)
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BÝČEK); SPJMS (BÝČEK)
Km