bečán I m. (bečán)
zejm. jzč expr. plačtivé dítě: co s ňim, z bečánem, necháme ho teda doma Nečín PB (Žebrák); voňi maji takovího bečána, kerej plače ve dne v noci Paseky PI; ◘ jen si zašťinkij, ti bečáne bečavij Chodsko
→  bečánek m. (bečánek, becánek) expr. dem.: ňic mu neňí, je to náž bečánek Kolín KO; becánek Kolín KO; bečánek Bolešiny KT
Km