SNČJ
buřina I f. (buřina)
1 pokrývka hlavy, klobouk a čes pánský s vyztuženým oblým dýnkem: malímu Fandovi se nejvíc líbila moje buřina Kladno KL; já mu tu buřinu kapku srovnám Nečín PB (Žebrák); tenkrát sme nosili buřinu Kardašova Řečice JH; buřina Náchodsko, Poličsko b expr. starý nevzhledný: mňel na hlavje buřinu Pacov PE; buřina Horažďovicko, Třešťsko 2 expr. silná, prudká bouře: přihnala se buřina, blejskalo se, řmňelo, a ten slejvák! Pacov PE
PSJČ; SSJČ
Km