býčák m. (bíčák, bičák, bejčák, béčák, býčák, byčok)
1 mladý býk: jag je mały, je byčoček, jag je vječy, je už byčok Frýdecko-Místecko 2 majitel nebo chovatel býků: v bíkárňe se stará o bíki bíčák Velké Bílovice BV; béčák Mohelno TR 3 inseminátor krav: b’ehá sa nám kráva, mosýme posłať pro býčáka Liptál VS 4 co je užíváno pro obecního býka a chlév: bičák Lobodice PR; obecňí béčák Jankovice KM b pastvina: bejčák Doudlebsko 5 nástroj na bití a zejm. mor karabáč, býkovec: bejčák mňeli řezňíci, gdiš šli z dobitkem Zlonice KL; eši nepřestaneš lodařit, že já ťi dám béčákem! Rájec-Jestřebí BK; párkrát mu dad béčákem a bilo bi po rópech Slavkovsko-Bučovicko; bejčák Mříčná SM; béčák Vlkoš HO; býčák Valašsko b silný klacek nebo hůl: bejčák Doudlebsko c expr. silná pomlázka: ten si upled bejčák! Úlibice JC 6 sklář. náhrdelník skroucený ze čtyř až šesti šňůr korálků: bejčáki bili spíž z drobek vječich korali neš natáhliki Držkov JN
→  býčáček m. (byčoček) expr. dem. k 1: pot kravu je naroz byčoček Frýdecko-Místecko
SPJČ (BÝČÁK); SPJMS (BÝČÁK)
Km