bydlo I n. (bidlo, bdlo, bidło, bydło, bydo, bejdlo)
1 živobytí, životní podmínky, souhrn životních potřeb: má dobrí bidlo, ale neváží si ho Slavkovsko-Bučovicko; f kasarňe ma za tři sta korun cele bydło Ostrava OV (Hošťálkovice); chfała Bohu, mum sfoje bydło Frýdecko-Místecko; bejdlo Borkovice TA; bdlo Vanovice BK; bydło Valašsko, Březová OP; ◘ u tebe mám čerťí bydło Pozlovice ZL – mám se špatně 2 obydlí, příbytek: starali sme se, abisme mňeli sví bejdlo Držkov JN; jake teš tam f te chajdže ma bydło? Ostrava OV (Hošťálkovice); bydło Frenštátsko
● to je bejdlo jak pro brapce Vysoké nad Jizerou SM – velmi malé obydlí; trká ho dobrí bidlo Svratouch CR, mrzí ho dobrí bidlo Slavkovsko-Bučovicko, trče ho dobré bidło Vlkoš HO, pálí ho dobré bydło Kelečsko, smrdži mu dobre bydło Studénka NJ – neváží si toho, co má; huba nepotřebuje mydła, dyž užívá dobrého bydła Vsetín VS – vede se mu po všech stránkách dobře
PSJČ; SSJČ
Km