botník m. (botňik)
1 obuv. podpatek: botňik Jičín JC 2 expr. těžká, stará bota s odřezanou horní částí chránící holenní kost a lýtko: botňik Výprachtice UO, Nymburk NB 3 skříňka, stojan na boty, botník: dzeci sedzeli na małém botňíku a počúvali Starý Hrozenkov UH; botňík Raná CR, Mrákov DO
SSJČ
Ši